- Plemeno : kříženec
- Pohlaví: samec
- Věk: cca 3 roky
- Kastrovaný: Ne
- Čipovaný: Ne
- Handicapovaný: Ne
- Umístěný: v dočasné péči v Praze (Krč)
O tom, že jsou pro nás skinníci srdeční záležitost jsme zde již několikrát psali. Nečekali jsme však, že příběh skinníka Charlieho bude opravdu srdeční…
Veterinární prohlídka odhalila totiž, že má Charlie abnormální velké srdce. To je i důvod proč hůře dýchal. Dostal léky, které bude muset brát celoživotně. Což samozřejmě stěžuje jeho vyhlídky na snadné nalezení nového domova. My jsme však optimisti a věříme, že i pro Charlieho a jeho kamaráda se najde někdo s obrovským srdcem, který je zahrne spoustou lásky.
Charlie už domov má, spolu s Tobbym jsou členy naší rodiny a všem je nám společně fajn. Už bych kluky nedala nikdy nikomu ani za celou Národní banku. Bydlíme spolu týden, takže ještě ladíme detaily jako domečky, přístřešky, čistotu v kleci a výběh v bytě, všechno co možná nejvíc klukům na míru, jak to mají rádi dle pozorování, s cílem snížit Tobbyho potřebu dávat najevo dominanci versus Charlieho megalokardie a tedy nutnost eliminovat stres apod.na minimum. Vše je řešitelné, takže řešíme a daří se, řekla bych, kluci jsou šťastní 😍 Charlie má opravdu to největší a nejmilejší srdce, které zcela vynahradí finance a starosti kolem. Do péče jen převezme MVDr. Sebastian Franco, morčecí kardiolog, tak věřím, že tady s námi bude ještě hooodně dlouho!!! Tobby podstoupí na doporučení veterinářů kastraci, tak budou s Charlíkem více kámoši a výhledově bude moci Tobby funguovat i třeba se samičkou, o zdravotní prospěšnosti kastrace nemluvě.
Moc za kluky děkuji a slibuji, že co půjde, to těm roztomilým hrošíkům splním a zařídím, aby měli radost ze života!
Charlienek 29.7.2025 odešel do nebe
To je mi moc líto, jak to snáší Tobby?
Tobbyho jsem nechala krátce po adopci vykastrovat s výhledem spárování s jiným morčátkem po odchodu Charlieho, a i aby měl Charlie víc klidu při nemocném srdíčku (Tobby ho trochu proháněl, když měl své dny). Minulý týden jsem dovezla roční skinny samičku, kterou už její majitelka nechtěla, aby měl Tobby kamarádku. Po prvním pár vteřinovém pokusu zvířátka nechat jít k sobě ji Tobby okamžitě napadl a to tak, že do krve. Aktuálně mají rozdělenou klec na poloviny, vidí na sebe, cítí se, malá je v rohu, Tobby ji naštvaně hlučně sleduje. Znovu již nemám odvahu ho k ní pustit. Charlieho nám nikdo nevrátí a o někoho jiného Tobby zjevně nestojí. Asi koupím druhou velkou klec, Tobby bude sám a Zoje pořídím nějakou hodnou kamarádku.